[ předchozí ] [ Souhrn ] [ Autorská práva ] [ Obsah ] [ další ]

Instalace systému Debian GNU/Linux 2.2 na architektuře SPARC
Kapitola 6 Zavedení instalačního systému


Tato kapitola nejprve začíná obecnými informacemi o nabootování debianu, dále pokračuje kapitolami týkajícími se konkrétních instalačních metod a na závěr zde naleznete několik rad pro odstraňování případných chyb.


6.1 Parametry při bootování

Parametry při bootování jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které se používají v případě, když chceme zajistit, aby jádro korektně pracovalo se zařízeními. Ve většině případů je jádro schopno detekovat všechna zařízení. Každopádně v některých speciálních případech musíme jádru trochu pomoci.

Detailní informace o bootovacích parametrech jsou k nalezení na Linux BootPrompt HOWTO; následující text obsahuje popis jen stěžejních parametrů.

Při prvním zavádění systému zkuste, zda-li systém detekuje všechna potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro začátek žádné vlastní hodnoty). Pravděpodobně systém naběhne. V případě, že se tak nestane, můžete systém zavést později poté, co zjistíte jaké parametry je potřeba zadat, aby systém rozpoznal váš hardware.

Brzo po zavedení jádra se vám může objevit hlášení Memory: availk/totalk available. Hodnota total by měla ukazovat celkovou fyzickou paměť RAM (v kilobytech), která je systému dostupná. Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálními stavu vaší paměti, potom byste měli použít bootovací parametr mem=ram, kde ram je vámi udaná velikost paměti (číslo zakončené znakem ,,k'' pro kilobyte nebo ,,m'' pro megabyte). Například, obě hodnoty mem=8192k a mem=8m znamenají 8MB RAM.

Pokud váš monitor umožňuje zobrazovat pouze černou a bílou barvu, zadejte argument mono. V opačném případě bude váš instalační proces používat barvy.

Jádro by mělo být schopeno rozpoznat, že zavádíte systém ze sériové konzoly. Pokud máte v bootovaném počítači rovněž grafickou kartu (framebuffer) a zapojenou klávesnici, měli byste při bootování zadat parametr console=device, kde device je vaše sériové zařízení, což je obvykle ,,ttya'' nebo ,,ttyb'' pro SPARC, nebo něco jako ,,ttyS0''. Eventuálně můžete nastavit proměné pro OpenPROM input-device a output-device na hodnotu ,,ttya''.

Znovu připomeňme, že detailní popis bootovacích parametrů je k nalezení na Linux BootPrompt HOWTO, tento seznam zahrnuje i tipy pro obskurní hardware. Pokud máte s něčím problémy, přečtěte si navíc Problémy při startu systému, Oddíl 6.6.


6.2 Význam hlášení během zavádění systému

Během zavádění systému můžete vidět spoustu hlášení typu nemohu nalézt ..., není přítomen ..., nelze inicializovat ... nebo tento ovladač závisí na ..... Většina těchto hlašení je neškodná. Vy je vidíte proto, že jádro instalačního systémy je přeloženo tak, aby mohlo běžet na počítačích s odlišnými harwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě že žádný počítač asi nebude mít všechna zařízení, tudíž systém nahlásí několik nenalezaných zařízení. Pokud se vám zdá doba, za kterou systém naběhne, příliš dlouhá, můžete si později vytvořit vlastní jádro (viz Kompilace nového jádra, Oddíl 8.4).


6.3 Zavádění systému z pevného disku

Ve speciálních případech si můžete přát nabootovat přímo z vašeho operačního systému. Je také možné, že instalační systém zavedete úplně jiným způsobem, ale základní systém budete instalovat z disku.


6.3.1 Instalace z linuxové oblasti

Systém Debian můžete nainstalovat ze stávající oblasti se souborovým systémem ext2fs nebo Minix. Tuto instalační metodu můžete například zvolit v případě, kdy chcete kompletně přeinstalovat váš dosavadní Linux systémem Debian.

Poznamenejme, že oblast, ze které instalujete, by v žádném případě neměla být oblastí, do které chcete instalovat Debian (to se týká např. oblastí pro adresáře /, /usr, /lib, atd.).

Pokud instalujete z existující Linuxové oblasti, řiďte se následujícími instrukcemi.

  1. Obstarejte si následující soubory a umístěte je do nějakého adresáři na vaší oblasti s Linuxem:
  2. Následující odstavce předpokládají, že jste systém zavedli z disket, samozřejmě ale můžete použít libovolnou další metodu.
  3. Vytvořte Rescue Floppy podle návody v Zápis obrazů disků na diskety, Oddíl 5.6.4. Poznamenejme, že nepotřebujete Driver Floppies.
  4. Vložte Rescue Floppy do vaší mechaniky a rebootujte počítač.
  5. Přečtěte si Zavedení instalačního systému, Kapitola 6.


6.4 Instalace z CD-ROMu

Pokud máte bootovací CD a váš systém podporuje bootování z CD, nepotřebujete při zavádění systému žádné diskety. Poznamenejme, že na systémech Sun4m (např. Sparc 10s a Sparc 20s) byly zaznamenány problémy s bootováním z CD.

I když není možné zavést systém z CD-ROM, můžete z CD-ROM instalovat základní systém. Jednoduše zaveďte systém pomocí jiného instalačního média, jako jsou diskety. Když dojde na instalaci základního systému a dalších balíků, pak zadejte, že budete instalovat z vaší CD-ROM mechaniky. Přečtěte si ``Instalovat základní systém'', Oddíl 7.14.


6.5 Bootování pomocí TFTP

Musíte nastavit RARP server, BOOTP server a TFTP server.

Použití protokolu RARP (Reverse Address Resolution Protocol) je jeden způsob, jak říct klientovi, jakou IP adresu by měl používat. Další způsob je použítí protokolu BOOTP.

Pro přenos bootovacího obrazu ke klientovi se používá protokol TFTP (Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můžete použít server na libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux.


6.5.1 Nastavení BOOTP

V GNU/Linuxu můžete použít v zásadě dva BOOTP servery, jednak CMU bootpd a ISC dhcpd, které jsou v distribuci Debian GNU/Linux součástí balíků bootp, dhcp.

Pokud chcete použít CMU bootpd, musíte nejprve odkomentovat (nebo přidat) jeden důležitý řádek v souboru /etc/inetd.conf. V systému Debian GNU/Linux můžete spustit update-inetd --enable bootps, potom restartujte inetd pomocí /etc/init.d/inetd reload. V jiných systémech přídejte řádku, která může vypadat zhruba takto:

     bootps   dgram   udp   wait   root   /usr/sbin/bootpd   bootpd -i -t 120

Nyní musíte vytvořit soubor /etc/bootptab. Jeho struktura je velmi podobná té, co používají programy printcap(5), termcap(5) a disktab(5) ze systému BSD. Pokud porřebujete další informace, podívejte se na manuálovou stránku bootptab(5). Pokud používáte CMU bootpd, musíte rovněž znát hardwarovou (MAC) adresu klinta.

Na druhou stranu, nastaveni BOOTP pomocí ISC dhcpd je velmi jednoduché, protože dhcpd považuje BOOTP klienty za speciální případ DHCP klientů. Nepotřebujete znát hardwarovou adresu klienta, pokud nepotřebujete specifikovat některá nastavení pro každého klienta zvlášť (např. jména obrazů nebo kořenové NFS). Pokud chcete umožnit bootování, jednoduše v konfiguračním souboru vložte do bloku dané podsítě, ve které chcete umožnit bootování, direktivu allow bootp. Potom restartujte dhcpd server pomocí /etc/init.d/dhcpd restart.


6.5.2 Nastaveni TFTP serveru

Pokud chcete používat TFTP, měli byste nejprve zjistit, zda-li je aktivován server tftpd. Obvykle je tento server spouštěn pomocí superdémona inetd, takže v souboru /etc/inetd.conf byste měli mít řádek.

     tftp   dgram   udp   wait   root   /usr/etc/in.tftpd   in.tftpd -l /boot

Podívejte se do souboru /etc/inetd.conf a zapamatujte si název adresáře a obrazy, jehož jméno je za in.tftpd; budeme jej dále potřebovat. Přepínač -l umožňuje některým verzím in.tftpd zaznamenávat (logovat) všechny požadavky, které mu byly zaslány, do systémových logů; to je vhodné zejména v situaci, kdy bootování neprobíhá tak, jak má. Pokud musíte změnit obsah souboru /etc/inetd.conf, musíte rovněž běžícímu procesu inetd sdělit, aby obnovil svá nastavení. Na stroji z Debianem stačí spustit /etc/init.d/netbase reload; na jiných systémech musíte zjistit ID běžícího procesu inetd a spustit kill -1 inetd-pid.


6.5.3 Přesunutí TFTP obrazů na místo

Dále je potřeba přemístit TFTP zaváděcí obraz, který potřebujete (viz Popis souborů instalačního systému, Oddíl 5.4) do adresáře, ve kterém má tftpd uloženy obrazy. V Debianu to bude obvykle adresář /boot, v ostatních systémech /tftpboot. Dále musíte z toho souboru udělat odkaz na soubor, který použije tftpd pro nabootování konkrétního klienta. Bohužel je jméno souboru určeno TFTP klientem a neexistují žádné závazné standardy.

TFTP klient bude hledat soubor hex-ip-adresa-klienta-architektura. hex-ip-adresa-klienta se spočítá následovně: Každý bajt IP adresy klienta vyjádřete z šestnáctkové soustavě. Pokud máte po ruce program bc klidně jej použijte. Příkazem obase=16 nastavíte výstup na hexadecimální a potom už jen zadáte jednotlivé části IP adresy. Pro proměnnou architektura vyzkoušejte různé hodnoty.

Například SPARC architektury používají jména subarchitektur, jako třeba ,,SUN4M'' nebo ,,SUN4C''; v některých případech se jméno architektury nechává prázdné, takže jméno hledaného souboru je pouze hex-ip-adresa-klienta. Některé sparc systémy můžete přidáním jména souboru na konec OpenPROM příkazu boot donutit hledat konkrétní soubor. (Např. boot net my-sparc.image). Soubor musí být samozřejmě v adresáři prohledávaném tftp serverem.

Poté co určíte jméno souboru, příkazem ln /boot/tftpboot.img /boot/file-name vyrobíte požadovaný odkaz.

Nyní byste měli být připraveni k natažení systému. Pokud chcete nabootovat stroj obsahující OpenBoot, vejděte do ,,boot monitoru'' (viz Vyvolání OpenBootu, Oddíl 3.3.1) a spusťte příkaz boot net. Některé starší verze OpenBootu vyžadují použití jména zařízení - například boot le().


6.5.4 TFTP instalace na systémech s nedostatkem paměti

Na některých systémech se standardní instalační RAM-disk a zaváděcí obraz TFTP nemusí vlézt do paměti. V takovém případě musíte navíc přes NFS připojit také kořenový adresář. Tento postup je shodný s instalací na bezdiskového klienta.

Nejprve postupujte podle Bootování pomocí TFTP, Oddíl 6.5.

  1. Nakopírujte obraz linuxového jádra (a.out verzi pro vaši architekturu) na TFTP server.
  2. Na vašem NFS serveru rozbalte kořenový archiv. (NFS i TFTP mohou běžet na stejném počítači):
         # cd /tftpboot
         # tar xvzf root.tar.gz
    

    Ujistěte se, že používáte GNU tar, protože některé programy (konkrétně implementace na SunOS) pracují špatně se zařízeními jako s obyčejnými soubory.

  3. Na klienta exportujte adresář /tftpboot/debian-sparc-root, s rootovským přístupem. Tj. do souboru /etc/exports přidejte následující řádek (toto je GNU/Linux syntaxe - pro SunOS by to mělo být podobné):
         /tftpboot/debian-sparc-root	klient(rw,no_root_squash)
    

    Poznámka: ,,klient'' je jméno nebo IP adresa instalovaného počítače tak, jak ji vidí server.

  4. Vytvořte symbolický odkaz z klientské IP adresy, v tečkové notaci, na soubor debian-sparc-root v adresáři /tftpboot. Například pokud je IP adresa klienta 192.168.1.3, napište:
         # ln -s debian-sparc-root 192.168.1.3
    
  5. Nyní můžete nastartovat klienta podle Bootování pomocí TFTP, Oddíl 6.5.

NOT YET WRITTEN


6.5.5 Installing with TFTP and NFS Root

It is closer to "tftp install for lowmem..." because you don't want to load the ramdisk anymore but boot from the newly created nfs-root fs. You then need to replace the symlink to the tftpboot image by a symlink to the kernel image (eg. linux-a.out). My experience on booting over the network was based exclusively on RARP/TFTP which requires all daemons running on the same server (the sparc workstation is sending a tftp request back to the server that replied to its previous rarp request). However linux is supporting BOOTP protocol too but I don't know how to set it up :-(( Do it have to be documented as well in this manual?


6.6 Problémy při startu systému

Pokud se jádro zasekne během natahování, nerozezná připojená zařízení, nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte parametry jádra, kterými se zabývá Parametry při bootování, Oddíl 6.1.

Často pomůže, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a vyzkoušíte znovu nastartovat.

Jestliže nemůžete nastartovat kvůli hlášce o problému s ,,IDPROM'', pak je pravděpodobné, že se vybila baterie NVRAM, která uchovává nastavení firmwaru. Více informací naleznete v dokumentu Sun NVRAM FAQ.

Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání popisu chyby na adresu submit@bugs.debian.org. Na začátku zprávy musíte uvést následující údaje:

     Package: boot-floppies
     Version: version

Ujistěte se, že version odpovídá verzi sady disket, které jste zkoušeli. Neznáte-li verzi, uveďte alespoň datum, kdy jste si diskety nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. ,,stable'', ,,frozen'').

Ve vaší zprávě by se měly objevit i následující informace:

     architecture:  sparc
     model:         výrobce a typ počítače
     memory:        velikost paměti RAM
     scsi:          typ řadiče SCSI
     cd-rom:        typ CD-ROM a způsob jejího připojení (ATAPI)
     network card:  typ síťové karty
     pcmcia:        údaje o zařízeních PCMCIA

V závislosti na povaze chyby by mohlo být užitečné uvést, zda instalujete na disk IDE nebo SCSI, další informace jako zvuková karta, kapacita disku a typ grafické karty.

V samotné zprávě podrobně popište problém, včetně posledních viditelných hlášeních jádra v okamžiku zaseknutí počítače. Také nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové části dostali.


[ předchozí ] [ Souhrn ] [ Autorská práva ] [ Obsah ] [ další ]
Instalace systému Debian GNU/Linux 2.2 na architektuře SPARC
verze 2.2.22, 27 March, 2001
Bruce Perens
Sven Rudolph
Igor Grobman
James Treacy
Adam Di Carlo